Slet čarodějnic - 5. šumický sabat

Pozor, pozor,

hlášení servisu pro košťata. Všem malým i velkým čarodějnicím na vědomí se dává, že letos netradičně již v sobotu 29. dubna od 15:00, se bude na Norkárně v Šumicích konat pátý šumický Sabat neboli Slet čarodějnic.

Své košťata, mopy či vysavače po zimě oprašte, dětičky a manžely na násadu přiberte, a směr Norkárna své kouzelné GPS navigaci nastavte na 49°01’48.4″N 17°42’48.5″E.

Slet čarodějnic – co vás čeká?

Soutěže pro děti (za splnění soutěží sladkosti ke zkažení zubů zdarma)
Podpálení Velké Zlé čarodějnice, a tím odpískání zimy, protože z popela vzejde nový “jarní” život (stará keltská tradice)
Opékání špekáčků a výběr z různých dobrot v Besednickém stánku s občerstvením
Hudební doprovod a večerní zábavný program pro dospělé

Na předešlé slety se můžete podívat zde.

Slet čarodějnice — Slet čarodějnic, Norkárna, den poté – nekolorováno, a radši ani nedatováno, zato bude siginováno

Historie sletu čarodějnic

Slet čarodějnic, také známý jako Witches’ Sabbath, má dlouhou historii, která sahá až do středověku a která je spojena s magií a temnotou. Tato tradice byla spojována s čarodějnictvím a byla předmětem mnoha náboženských i světských sporů. V tomto článku se podíváme na historii sletu čarodějnic od jejích prvních zmínek až po současnost.

Slety čarodějnic se objevily v Evropě v době, kdy se rozvíjelo křesťanství. Mnoho původních pohanských tradic bylo v této době nahrazeno křesťanskými zvyky a svátky. Nicméně, některé pohanské tradice, jako například slavení Walpurginy noci, se udržely a staly se součástí křesťanských svátků. Walpurgina noc se slaví 30. dubna a byla pojmenována po svaté Walburgě, křesťanské misionářce, která v 8. století šířila křesťanství v Německu. Nicméně, tato noc má své kořeny v prekřesťanských tradicích, kdy byla vnímána jako čas, kdy se propojí svět duchů a svět živých.

Během středověku se slety čarodějnic staly předmětem mnoha náboženských sporů. Církev a vlády obvinily čarodějnice a čaroděje z uctívání ďábla a z praktikování temné magie. V této době bylo mnoho lidí obviněno z čarodějnictví a bylo vystaveno perzekuci a popravám. V 15. a 16. století se slety čarodějnic staly stále více spojovány s čarodějnictvím a byly považovány za satanské rituály.

V 17. století se postoj k čarodějnictví začal měnit. Mnoho lidí začalo pochybovat o existenci čarodějnic a čarodějů a kritizovalo perzekuci, kterou byli tito lidé vystaveni. V 18. století se slety čarodějnic začaly slavit jako folklor a kulturní festival, který propojuje minulost s přítomností. Tyto slety se slaví dodnes a jsou spojeny s tanci, zpěvy, ohňostroji a dalšími kulturními akcemi.

V současné době jsou slety čarodějnic předmětem zájmu nejen mezi lidmi, kteří se zajímají o historii a kulturu, ale také mezi vědci, kteří studují folklór a lidovou tradici. Existuje mnoho teorií o tom, jak a proč se slety čarodějnic vyvinuly. Někteří vědci tvrdí, že jsou to pozůstatky starověkých pohanských tradic, které byly spojeny s magií a okultními praktikami. Jiní tvrdí, že se jedná o kulturní výraz snahy lidí o vzdor vůči náboženským a světským autoritám.

Slet čarodějnic je také často spojován s feminismem a emancipací žen. V mnoha kulturách byly ženy obviňovány z čarodějnictví a byly perzekuovány kvůli svým magickým schopnostem. Slety čarodějnic jsou také spojovány s oslavou ženství a silných ženských postav, které se postavily proti autoritám a za svobodu a nezávislost.

Celkově lze říci, že slet čarodějnic má dlouhou historii a je spojeny s magií, temnotou a perzekucí. Nicméně, tyto tradice také ukazují, jak se lidé snaží uchovat svou kulturu a tradice i v dobách, kdy jsou perzekuováni a jejich víra je potlačována. Slety čarodějnic jsou dnes slaveny jako kulturní festivaly, které propojují minulost s přítomností a ukazují, jak důležité je uchovávat a slavit naše kulturní dědictví.